LITERÁRNÍ EVROPOU – 12. ETAPA [1558,8 km za týden] BENELUX

Další naši etapu jsme zahájili v Lucembursku, a to pořádným výletem do historie.

Mladší bratr českého krále Karla IV., Václav Lucemburský, někdy zvaný Český (1337 Praha – 1383 Lucemburk), od roku 1353 vévoda lucemburský a od roku 1355 brabantský a limburský, proslul jako mecenáš kronikáře a básníka Jeana Froissarta a také sám jako básník. Skládal milostnou trubadúrskou poezii – je autorem 79 básní. Český překlad jeho lyrických básní od Gustava Francla nese název „Netoužím po ráji“ – najdete v KDD:

https://www.kdd.cz/file.php?id=33856

Michel Lentz (1820-1893) byl národní lucemburský básník. Svá díla psal výhradně v lucemburštině. Jeho báseň Ons Heemecht [Naše vlast] se stala textem lucemburské státní hymny. Napsal též slova a hudbu k písni Feierwon, jež byla zpívána u příležitosti příjezdu prvního vlaku do Lucemburku 4. října 1859.

Přes hustě zalesněnou pahorkatinu Ardeny jsme přešli do Belgie a podél řeky Mázy jsme nejprve navštívili Namur/ Nameûr, hlavní město Valonska. Nás, kteří více vnímáme zvuky, na chvíli přilákala tamní zvonice, zapsaná do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Pak jsme pokračovali po proudu Mázy do největšího valonského města, do Lutychu (francouzsky Liège) na východě Belgie.

Pocházel odtud blahoslavený Vilém ze Saint-Thierry, který se v 11. století věnoval duchovní formaci mnichů a v této souvislosti napsal významné knihy o duchovním životě.

V Lutychu se narodil Georges Simenon (1903-1989) – světoznámý belgický autor detektivních a psychologických románů, duchovní otec komisaře Maigreta. [Toho vyhledáme později, až se v příštím virtuálním pochodu vypravíme do Paříže.]

Přímo na západ, uprostřed země leží Brusel/Bruxelles, hlavní město Belgického království i sjednocující se Evropy. Mírové poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad sem zavítalo o 560 let dříve a přivezlo do Čech „brusle“. Co bychom mohli my?

[Sošky čůrajícího chlapečka, čůrající holčičky a čůrajícího psa jsme už navštívili při virtuálním pochodu na podzim 2022. Že bychom tam přinesli nějakou psí vestičku?]

V Bruselu většinu života prožil a roku 1879 v předměstí Ixelles zemřel belgický, francouzsky píšící spisovatel Charles De Coster. Jeho nejznámějším dílem je „Čtení o Ulenspiegelovi“. Hrdinou knihy je legendární lidový šprýmař, zvaný též Enšpígl, Till Eulenspiegel nebo Ulenspiegel, postava oblíbená už od středověku především na území dnešního Německa, Nizozemska a Francie.

De Costerovo zpracování jeho příhod najdeme i v KTN:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/29834

Ve Vlámské provincii Východní Flandry, asi 30 kilometrů severozápadně od Bruselu, jsme našli město Aalst, kde se roku 1972 narodil básník a spisovatel Dimitri Verhulst. Jeho romány máme v KDD.

Když už jsme se pohybovali ve Východních Flandrech, museli jsme zavítat do metropole provincie – do Gentu.

V tomto přístavním a univerzitním městě se narodil Maurice Maeterlinck (1862-1949) – belgický dramatik a básník píšící francouzsky. V roce 1911 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu a V roce 1932 mu belgický král Albert I. udělil titul hraběte. Zvlášť oceňovaná byla jeho dramata i filosofické eseje.

Rozhodně jsme pak museli navštívit na severozápadě Belgie město Bruggy (přibližně 90 km od Bruselu). Toto správní a historické centrum provincie Západní Flandry je údajně nejkrásnějším městem Belgie a bývá označováno jako „Benátky severu“, jelikož je protkáno sítí kanálů. Od roku 2000 je na Seznamu světového dědictví UNESCO a v roce 2002 bylo Evropským hlavním městem kultury.

Krom toho se v Bruggách narodil Hugo Claus (1929-2008) – jeden z nejvýznamnějších moderních belgických spisovatelů a dramatiků. Používal zvláštní jazyk, v němž spisovnou nizozemštinu obohacují prvky různých vlámských nářečí. Proslavil ho román „Smutek Belgie“.

V KDD je tento autor zastoupen knihou „Fámy“ – příběhem z odlehlé vlámské vesnice, kam se v polovině šedesátých let vrací z vojenské služby v Kongu na smrt nemocný dezertér:

https://www.kdd.cz/file.php?id=9715

Sotva jsme směrem na sever překročili hranice Nizozemska, na ostrově Zuid-Beveland na jihozápadě země jsme navštívili město Kapelle.

Pocházela odtud Anna Maria Geertruida "Annie" Schmidtová (1911-1995), která je považována za jednu z největších nizozemských spisovatelek. Ačkoli psala prózy, poezii, písně, divadelní hry, muzikály a rozhlasové a televizní hry pro dospělé, je známá především díky knihám pro děti. V roce 1988 obdržela Cenu Hanse Christiana Andersena. Nejvyšší pocty se jí však dostalo posmrtně v roce 2007, kdy nizozemští historikové sestavili "kánon Nizozemska" a zahrnuli ji po bok národních ikon, jako jsou Vincent van Gogh a Anne Franková.

Po bouřlivém pobřeží Severního moře a přes ústí několika velkých řek včetně Rýna jsme šli do města Haag [Den Haag], metropole provincie Jižní Holandsko. Přestože jsou zde sídla nizozemského panovníka, parlamentu a vlády, tak podle ústavy je hlavním městem Nizozemského království Amsterdam. V Haagu má sídlo přes 150 mezinárodních organizací.

Scheveningen, čtvrť Haagu, je nejoblíbenější přímořské letovisko Nizozemska. Jeho pobřežní promenáda a pláž se staly známé díky obrazům Vincenta van Gogha.

Nás však tentokrát zajímá, že v Haagu zemřel Robert Hans van Gulik (1910-1967) – spisovatel, jazykovědec, diplomat, hudebník a orientalista. Je známý jako autor detektivních příběhů o soudci Ti, jejichž hlavní postavu si vypůjčil z čínského detektivního románu z 18. století „Slavné případy soudce Ti“. V Číně je uznáván jako literární vědec.

Když jsme putovali směrem na Amsterdam, tak jsme měli možnost navštívit město Haarlem.

Pocházel odtud Jan de Hartog (1914-2002). Už jako desetiletý utekl na moře, pracoval na lodích jako námořník a rovněž sloužil na člunu nizozemské přístavní policie. Není divu, že většina jeho dobrodružných děl je inspirována právě tímto prostředím.

V KDD i KTN najdeme například román „Plout musí námořník“. Milovníci humorných detektivek zase mohou sáhnout po knížce „3x Gregory a Yvonna“.

Nizozemský spisovatel Harry Mulisch (1927 Haarlem - 2010 Amsterdam) napsal více než 80 románů, divadelních her, esejů, básní a filosofických úvah. S několika z nich se můžeme seznámit i díky KDD:

https://www.kdd.cz/index.php?page=poznamka-k-autorovi&id=152&prev=vyhledavani

Willem Frederik Hermans (1921 Amsterdam – 1995 Utrecht) byl autor románů, novel, povídek, dramat a scénářů, ale také kritik; vedle toho byl aktivní jako fotograf a tvůrce surrealistických koláží. Spolu s Gerardem Revem a Harry Mulischem je Hermans řazen do trojice nejdůležitějších nizozemských spisovatelů poválečné doby.

Jeho román „Temná komora Damoklova“ z období 2. světové války najdeme v KDD:

https://www.kdd.cz/file.php?id= 26571

V Amsterdamu se kromě památek a muzea brýlí můžeme věnovat již zmíněné Anne Frankové.

„Deník Anne Frankové“ je kniha vzniklá na základě nizozemsky psaných deníkových záznamů dívky z německé židovské rodiny. Začala je psát v nizozemštině o svých 13. narozeninách v červnu 1942, a v psaní pokračovala po celou dobu, kdy se spolu s rodiči, starší sestrou a dalšími čtyřmi lidmi ukrývala před deportací do koncentračního tábora od 6. července 1942 v zadním domě za sídlem původně otcovy firmy Opekta. Dne 4. srpna 1944 byl jejich úkryt odhalen a všichni obyvatelé byli zatčeni. Anne zemřela před 80 lety v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

Jejich ochránkyně Anniny rukopisy zachránily a uschovaly. Po válce je předaly Anninu otci, který jako jediný z rodiny přežil. Ten z různorodých rukopisů sestavil text určený zpočátku příbuzným a známým. V roce 1947 jej vydal knižně s názvem „Het Achterhuis. Dagboekbrieven van 14 juni 1942–1 augustus 1944“ (Zadní dům. Deník v dopisech 14. června 1942–1. srpna 1944).

Vydali jsme se také do málo navštěvované severovýchodní části Nizozemska.

V Assenu, hlavním městě provincie Drenthe, se právě před 100 lety narodila Miep Diekmannová, autorka knih pro děti. U nás jsou známé především dívčí romány s hrdinkou Annejet, s níž čtenářky postupně prožívají dětství, dospívání, první lásky i závažné rodinné problémy.

Nedaleko Assenu se v roce 1904 narodil holandský učitel a spisovatel Anne de Vries. Uznání získal především díky románu „Bartje“, který byl později předlohou k televiznímu seriálu. U nás vyšel pod názvem „Slunce chudých“:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/author/2220/9845

Na severu v provincii Groningen, přibližně 180 kilometrů severovýchodně od Haagu, leží obec Glimmen. tady roku 1981 zemřel Johan Fabricius, který patří k nejpřekládanějším nizozemským spisovatelům. Jeho „Italskou trilogii“, „Tajný deník čínské císařovny“ i další díla najdou zájemci v KDD i KTN.

Z provincie Frísko pocházel básník, spisovatel, odbojář a politik Theun de Vries (zemřel před 20 lety ve věku 97 let v Amsterdamu). Hrdiny jeho románů jsou silné osobnosti, často historické postavy.

Jedním z jeho nejznámějších děl u nás je "Ženojed" – příběh Guy de Maupassanta a slavné ruské malířky a spisovatelky Marie Baškircevové. Chcete-li si ho poslechnout v podání M. Vavrušky, otevřete v KTN odkaz

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/author/1949/9849

Hoorn je město v provincii Severní Holandsko. Nachází se 40 km severně od Amsterdamu na pobřeží umělého jezera Markermeer.

Tady se roku 1966 narodila Simone van der Vlugt, autorka detektivek a historických románů. Její historický román „Půlnoční modř“ z Holandska 17. století o malířce, která stála u zrodu proslulé delftské modré keramiky, je ke stažení v KDD i KTN.

Svůj výlet po třech monarchiích i do historie symbolicky zakončíme v Naardenu v provincii Severní Holandsko.

Azyl tu na konci života našel „učitel národů“, poslední biskup Jednoty bratrské, filosof a učenec Jan Amos Komenský (1592-1670). My jsme tu našli muzeum s mauzoleem J. A. Komenského a před kostelem sv. Víta bronzový pomník – sochu Jana Ámose Komenského od sochaře Vincence Makovského, na soklu s československou dedikací z roku 1957 [socha je identická se starším pomníkem v Uherském Brodě].

Silueta města Naarden je vyobrazena na české bankovce v hodnotě 200 Kč s motivem J. A. Komenského.

S díly Komenského se můžeme seznámit prostřednictvím našich knihoven. Pokud by vám připadala příliš náročná, sáhněte do KTN po titulu „Labyrint světa a ráj srdce v jazyce 21. století“:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/29376

Životní osudy Učitele národů byly několikrát beletristicky zpracovány.

V knize kanadského autora J. Bédarda „Komenský; Labyrint srdce a peklo světa: román“ je vypravěčkou příběhu Komenského dcera Alžběta:

https://www.kdd.cz/file.php?id=10991

Jak mohlo probíhat setkání Komenského a malíře Rembranta si můžeme představovat při čtení knihy „Amsterodamské vigilie“ od Lenky Horňákové-Civade:

https://www.kdd.cz/file.php?id=50805

Kniha Framtiška Kožíka „Světlo v temnotách“

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/30613

byla prvním impulzem pro vznik pořadu „Vivat Comenius“, s nímž Alfréd Strejček a Štěpán Rak procestovali čtyři světadíly, aby s myšlenkami tohoto velikána seznámili co nejvíc lidí – přesně tak, jak si to Komenský ve své závěti přál.

#VirtualniPochody

#LiterarniEvropou